Literatura

 

Povinná četba pro 8. ročník

 

1.      C.D.Payne- Mládí v hajzlu

2.      František Běhounek- Trosečníci polárního moře

3.      Jan Neruda- Povídky malostranské

4.      Radek John- Memento

5.      Ivan Olbracht- Nikola Šuhaj loupežník

6.      Jan Otčenášek- Romeo, Julie a tma

7.      Ota Pavel- Plná bedna šampaňského

8.      Michal Wiewegh- Báječná léta pod psa

9.      Zdeněk Jirotka- Saturnin

10. Jules Verne- Ocelové město

11. Antoine de Saint-Exupéry-Malý princ

12. Emily Bronteová- Na větrné hůrce

13. Sue Townsend- Tajný deník Adriana Molea

14. John Ronald Reuel Tolkien- Pán prstenů

15. Václav Kaplický- Kladivo na čarodějnice

16. Arthur Charles Clarke- Vesmírná odysea

17. Karel Čapek- Povídky z jedné a druhé kapsy

18. Ivan Klíma- Marketin zvěřinec

19. F.Christiane- My děti ze stanice ZOO

20. Václav Dušek- Tuláci

21. Josef Škvorecký- Prima sezóna

22. Edgar Allan Poe- Jáma a kyvadlo a jiné povídky

23. Petr Šabach- Opilé banány

24. Jakub Arbes- Newtonův mozek a jiná romaneta

25. Sarah Mlynowská- Šprndy a košťata

26. Jacqueline Wilson- Všude dobře, doma nejlíp

27. Mark Haddon- Podivný případ se psem

 

Povinná četba

1.       Vylosovanou knihu si můžeš  jednou vyměnit.

2.       Všechny knihy na seznamu jsou v jablunkovské knihovně.

3.       Zpracuj knihu jako referát do určitého data.

4.       Prezentuj referát, předlož a následně založ do portfolia ve formátu A4.

5.       Referát má tyto části: a) Úvod- název, autor, ilustrátor, zařaď knihu např.( beletrie pro děti a mládež, horor, sci-fi a podobně)

                                            b) Hl. část- hlavní postavy, zkrácený děj, můžete přečíst ukázku z knihy( max. jeden odstavec)

                                            c) Závěr- vlastní hodnocení, své hodnocení odůvodni

Pojmy z 8. Ročníku

1.      Historický románWalter Scott- Ivanhoe

                                     Alois Jirásek- Proti všem

                                      Henryk Sienkiewicz- Křižáci

                                      Victor Hugo- Devadesát tři

                                      Václav Kaplický- Kladivo na čarodejnice

2.      Pověsti- Pověst o Golemovi( Eduard Petiška)

3.      Kramářská píseň- Don Špagát

4.      Zpívající básníci:  Jiří Dědeček, Karel Plíhal, Jan Burian

                    Jan Vodňanský, Jarek Nohavica, Voskovec a Werich, Jiří Suchý

5.      Městský folklór- Pardál v hadrech pepita

6.      Deník- Anna Franková

                    Jiří Orten- Modrá kniha

                    Sue Towsendowá- Tajný deník Adriana Molea

7.      Chorál- Ktož jsú boží bojovníci

8.      Poéma- A.S. Puškin- Cikáni

9.      Epigram- Martialis, Čelakovský,K.H. Borovský

10.     Recenze- Jan Skácel- Malá recenze na telefon

11.     Romaneto- Jakub Arbes- Newtonův mozek

12.     Aforismy-K.H.Borovský

13.     Horor- A.E.Poe- Maska smrti

                      Daphne du Maurier- Ptáci

                    Ambrose Bierce- Lupiči mrvol

                    Howard P.Lovecraft- Hrůzný stařec

14.     Divadlo malých forem- Voskovec a Werich- Kat a blázen

                                 Smoljak, Svěrák- Dlouhý, Široký a Krátkozraký

15.     Dopis- Jan Hus-Přátelům v Čechách

16.     Autorské divadlo- Voskovec a Werich-Vražda

17.     Sci-fi- Slawomir Mrožek- Svatba v Atomicích

                    J.R.R. Tolkien- Pán prstenů

18.     Epos- Homér- Ilias

19.     Hudebně dramatické druhy- opera, balet, muzikál, opereta

 

Čtenářská dílna

1. Prohledni si knihu, která ti byla přidělena:     

    Zdeňka Bezděková- Říkali mi Leni

    Jan Drda- Němá barikáda

    Ota Hofman- Útěk

2. Do zápisu do podvojného deníku si napiš název knihy, autora, ilustrátora, nakladatelství a rok vydání

   List papíru (deníkového záznamu) přelož na polovinu. v levé části si budeš po určitých částech( každou 10 stranu, po každé povídce) zapisovat děj nebo hlavní postavy, jejich vývoj, charakteristiku a podobně. V pravé části, kterou si nazveš komentář, si budeš zapisovat to, na co zrovna při čtení myslíš, můžeš si položit otázku, na kterou si odpovíme společně, případně si na ní na konci knihy odpovíš sám (sama).

Hodnocení-    splnil +

                   nesplinil -

3.  V pondělí  9.května proběhne první společná část: Budeme si nejprve v jedné a pak hned v druhé skupině povídat o knize, číst si vaše komentáře. Připravil jsem si několik otázek, kterým velmi rychle zjistím, jestli jste knihu přečetli. 

Hodnocení- známka

4. V další hodině písemnou formou provedem komplexní rozbor části vaší knihy: zaměříme se na mluvnickou a slohovou část

Hodnocení- známka

5. Slohová část naší čtenářské dílny: Napíšete dopis: autorovi, hlavnímu hrdinovi, dalším postavám a pod.

Hodnocení- známka

6. Přečteme si všichni ve třídě jednu povídku z knihy Němá barikáda a zhlédneme filmové zpracování. Vašim úkolem bude srovnat tyto dvě díla, napsat rozdíly, shody a zhodnotit film

Hodnocení- známka                                                                

 Charakteristika dramatu jako literarního  žánru- (TEST Z LITERATURY)

DRAMA = jeden ze základních druhů literatury (vedle epiky a lyriky). Ztvárňuje děj. Klasickému dramatu chybí vypravěč. Děj je utvářen dramatickým dialogem, jen zřídka střídaným monologem jednajících postav.

Drama má 2 podoby: kniha
                                      útvar, který se připravuje na scéně

(dramatik = autor divadelních her, herec = umělec, který vytváří dramatickou postavu, užívá zejména prostředky vlastního těla – vzhled, mimika, pohyb, mluva v souhře s dalšími herci, režisér = pracovník, který sjednocuje umělecké složky a technické prostředky do konečné struktury dramatického díla, spolupracuje s týmem dalších uměleckých pracovníků, kteří se podřizují jeho umělecké koncepci)

Drama se člení na menší úseky:
- jednání (oddělené přestávkou)
- akty (dějství)
- výstupy (změna počtu osob)

Tragédie = jeden ze základních žánrů dramatu, usiluje o zobrazení člověka
v konfliktu s nepřátelskými silami, které jsou silnější než on, v tomto
nerovném střetu hrdina zákonitě podléhá.
Komedie = jeden ze základních žánrů dramatu, usiluje o vyvolání komického
účinku zobrazením veselých a komických stránek skutečnosti, rozlišujeme komedii situační a komedii charakterů.
Činohra = mluvené divadlo, tento dramatický žánr stojí mezi tragédií a komedií, usiluje o zobrazení všedního života a jeho konfliktu.
Fraška = komediální žánr dramatu, jehož námětem je anekdotická zápletka vykreslených postav. Vznikla již v antice, rozvíjela se zejm. ve středověku (např. Fraška o kádi), v 19. stol. byla rozšířena fraška z malo-
městského prostředí.
Satira = vysmívá se nedostatkům ve společnosti nebo lidským pokleskům a chybám. Ve středověku je satira často stavovská.
Absurdní drama = užil se termín antidrama, staví na groteskních absurdních situacích, které přináší život, hrdinové pozbývají konkrétnosti, reprezentují způsob života určité společnosti, hrdinové hovoří, ale místo dialogů se jedná o monology jejich problémů a starostí, to vytváří pocit prázdnoty, rekvizity jsou skromné a imaginární.
Muzikál = druh hudebně zábavného divadla, navazuje na operetu. Vyvinul se ve 20. letech 20. stol. v USA, od 50. let se rozšířil v Evropě. Námět čerpá z denního života, střídá mluvené slovo, zpěv a taneční scény.

 Dále se v testu objeví -otázky týkající se Osvobozeného divadla. Divadla Semafor a Divadla Járy Cimrman

 

 

 

........................................................................................................................................................................................................................................................................................................

Otázky dobrovolné

Dějiny světového divadla

· Drama vzniká v antice ve starém Řecku – vzniká ze slavností, které jsou věnovány bohu vína Dionýsovi.
Mezi řecké dramatiky patří:
Aischylos – ve svých hrách se zabývá mravností a morálkou vůbec. Tématiku hledá ve starých řeckých mýtech, kde bohové určují každému člověku jeho osud, před kterým není úniku. Nejzajímavější hra Oresteia – přivádí nás k trojské válce, hl. hrdinou, který putuje po trojské válce do své vlasti, je zavražděn svou manželkou a v závěru ho pomstí jeho syn, který zabíjí svou matku a jejího milence, do konce života žije s výčitkami svědomí.
Sofoklés – píše div. hru Král Oidipus – konflikt mezi osudem a vůlí vzdorovat rozhodnutí bohů. Dále píše hru Antigona – námětem je konflikt mezi zákazy vládců, které se mění a mezi neměnnými zákonitostmi morálky.
Eurípidés – jeho tvorba je bližší životu a odvážnější. Do svých her přivádí i lidi z ulice. Jsou to postavy otroků a pomocí sociálních rozdílů poukazuje na nedostatky athénské demokracie. Postavy charakterizuje do větší hloubky. Své příběhy řeší zásahem bohů. Napsal div. hru Medeia – královská dcera, zachránila vůdce Argonautů (bájní mořeplavci, hledali zlaté rouno). Zamilovala se do něj, ale on jí nechtěl, a tak chystala pomstu, zabíjí svou sokyni, ale i 2 děti, které s ním měla.
Aristofanés – jeho komedie připomínají frašky, dokáže kolem sebe pozorovat děj a zakomponovat ho do svých her – podává věrný obraz té doby. Napsal div. hru Žáby – vysmívá se literárním snobům, bůh Dionýs přichází do podsvětí, aby vyvedl řeckého básníka, který je nejlepší. Aischylos vyhrává.